Technická podpora

Montážní poloha přístrojových transformátorů CTS, CTT a CTB je libovolná. Přístroje CTSO 38 se montují v poloze svislé.
Transformátory se upevňují pomocí čtyř šroubů M10 (CTS 12), nebo M12 (CTS 25, CTS 25X, CTS 38, CTS 38X, CTS 38X Sch, CTSO 38, CTB 25, CTT 25), za otvoryv základové desce nebo profilech. Připojení silového obvodu k primárním svorkám se provádí pomocí šroubů M12 viz obr.1 s max. utahovacím momentem 70 Nm. K připojení sekundárních vývodů doporučujeme použít kabelová oka dle použitého průřezu vodiče, jehož velikost je maximálně 10 mm2.Kovové funkční částí transformátoru jsou chráněny proti korozi pokovením. Primární svorky jsou galvanicky niklovány nebo stříbřeny. Sekundární svorky jsou galvanicky niklovány. Základové desky jsou zinkovány galvanicky (u transformátorů pro vnitřní provedení) nebo žárově u transformátorů pro venkovní provedení.
V případě odstávky doporučujme transformátory očistit od hrubých nečistot a dotáhnout spoje.
Před uvedením do provozu je nutné uzemnit kovovou podstavu transformátoru (zemnící „kostka“ se šroubem M8×15 s max. utahovacím momentem 10Nm viz. obr.1) a jednu sekundární svorku (max. utahovací moment 2.7 Nm) každého výstupu viz. obr.2 Nepoužité sekundární výstupy je nutno spojit nakrátko a uzemnit (viz příklad na obr.3 až 5). Uzemnění sekundárních výstupů se provádí pomocí šroubů M5×16 a propojek (viz. obr. 2), které jsou součástí příbalu každého transformátoru.

Utahovací moment max.

Konstrukce transformátorů umožňuje přepínání rozsahů nejen na straně sekundární, ale i na straně primární. Sekundární přepínání je prováděno přepínáním odboček na sekundární cívce viz. příklady na obr. 6 až 9. Primární přepínání spočívá v jednoduché montáži, zapojením dvou propojek do obvodu pomocí šroubů M8 (šrouby i propojky jsou součástí transformátoru) viz příklady propojení na obr.10 až 13.

Sekundární svorkovnice je opatřena plastovým krytem s plombovacím šroubem a dále po stranách dvěma závity Pg16 s našroubovaným zaslepením a průchodkou pro průvlek sekundárních vodičů. Sekundární svorkovnice transformátorů pro venkovní provedení (typ CTSO), je opatřena vodotěsnicím krytem (IP65) s plombovacím šroubem a vodotěsnicí vývodkou Pg21 pro připojení sekundárních vodičů.
Příklady zapojení sekundární svorkovnice měřicích transformátorů proudu včetně speciálních případů
Na obr.3 je příklad zapojení dvoujádrového transformátoru s převodem 50/5/5 A. Svorky prvního sekundáru (označ. 1S1 a 1S2) jsou napojeny na vnější zátěž a jedna svorka (zde 1S1) je uzemněna. Druhý sekundár (označ. 2S1 a 2S2) není zapojen na vnější zátěž, musí tedy být svorky propojeny do zkratu a uzemněny. Elektrické schéma je na obr.4. Montáž svorkovnice pro venkovní provedení je na obr.5.

Příklad montáže sekundární svorkovnice jednojádrového transformátoru s převodem 50–100/5 A a přepínáním na sekundární straně je na následujících obrázcích. Obr. 6 popisuje zapojení pro převod 50/5 A. Svorky S1 a S2 jsou vyvedeny na vnější zátěž a jedna svorka ( zde S1) je uzemněna. Elektrické schéma je na obr. 7. Montáž pro převod 100/5 A je patrna z obr. 8. Svorky S1 a S3 jsou vyvedeny na vnější zátěž při zachování uzemnění svorky S1. Svorka S2 zůstává nezapojena. Elektrické schéma je na obr.9.

V následujícím je uveden příklad montáže primárně přepínatelného transformátoru s převodem 50–100/5 A. Na obr. 10 je zobrazeno zapojení pro primární proud 100 A. Svorky P1, C1 a P2, C2 jsou propojeny speciální spojkou a šrouby M8. Elektrické schéma je na obr. 11. Způsob kontaktování pro primární proud 50 A je na obr. 12. Svorky C1 a C2 jsou propojeny oběmi spojkami a šrouby M8. Schéma je na obr. 13.

Pozn.: Uvedená zapojení jsou doporučená výrobcem pouze tam, kde odborný projektant neurčí jinak.
Vyobrazení sekundární svorky:

Montážní poloha přístrojových transformátorů VTS i VTD je libovolná. Přístroje VTO a VPT se montují pouze v poloze svislé.
Transformátory se upevňují pomocí čtyř šroubů M10 (VTS 12 a VTD 12), nebo M12 (VTS 25, VTS 38, VTD 25, VTO 38, VPT 38 a VTDOR 38), za otvory v základové desce nebo v základových profilech. Připojení VN napětí na primární straně doporučujeme kabelovými oky s 10 mm a šrouby M10 s max. utahovacím modulem 20 Nm. Příklad montážního systému transformátoru je uveden na obr.1 (VTS 12). Ke kontaktování na vn straně transformátorů s izolátory doporučujeme z důvodu odpružení dynamických sil v síti použít vodiče max. průřezu 6 mm2 a kabelová oka.
POZOR při montáži nesmí dojít k mechanickému předepnutí izolátorů ve směru od těla transformátoru.
V případě odstávky doporučujme transformátory očistit od hrubých nečistot a dotáhnout spoje.
Před uvedením transformátoru do provozu je nutno uzemnit kovovou podstavu transformátoru (zemnící „kostka“ se šroubem M8×15 s max. utahovacím momentem 10Nm viz. obr.1).

Uzemnění sekundárních výstupů se provádí pomocí šroubů M5×16 (max. utahovací moment 2.7 Nm) a propojek (viz. obr. 2), které jsou součástí příbalu každého transformátoru. Příklad montáže je na obr. 2. Konstrukce transformátorů umožňuje přepínání rozsahů na sekundárních odbočkách transformátoru. Příklady jsou uvedeny na následující straně.Sekundární svorkovnice transformátorů pro venkovní provedení (typ VTO a VPT) je opatřena vodovzdorným krytem (IP65) s plombovacím šroubem a dále po stranách dvěma závity Pg16 s našroubovaným zaslepením a průchodkou pro průvlek sekundárních vodičů. Sekundární svorkovnice transformátorů pro venkovní provedení (typ VTO a VPT) je opatřena vodovzdorným krytem s plombovacím šroubem a vodovzdornou vývodkou pro připojení sekundárních vodičů.
POZOR! Po každém zapojení je třeba překontrolovat zdali není sekundární vinutí uzemněno jednou svorkou na svorkovnici přístroje a druhou svorkou vývodem v nn části. V opačném případě je přístroj zapojen do zkratu a po zapnutí vn dojde k destrukci.

Příklady zapojení sekundární svorkovnice měřicích transformátorů napětí včetně speciálních případů
Jednopólové přístrojové transformátory typu VTS pro použití v trojfázových, neúčinně uzemněných soustavách jsou zpravidla opatřeny dvěma sekundárními vinutími, z nichž první se používá pro účely měření nebo jištění, druhé k signalizaci zemního spojení. Zapojují se v trojčlenné skupině, do tří fází, přičemž primární a sekundární vinutí se zapojí do hvězdy, pomocné vinutí do otevřeného trojúhelníku viz. el. schéma obr. 3.
Svorka „N“ primárního vinutí, jedna svorka sekundárního vinutí a jedna z koncových svorek otevřeného trojúhelníka musí být za provozu uzemněny.(POZOR! V případě uzemnění otevřeného trojúhelníka na dvou svorkách hrozí poškození přístroje.) Příklad zapojení svorkovnice je na obr. 4. 

V následujícím je uveden příklad přepínatelného jednopólového transformátorů s převodem 6600–11000/√3//100/√3 V. Přepínání je umožněno odbočkou na sekundárním vinutí. Na obr. 5 je schéma pro převod 6600/√3//100/√3 V. Měřicí výstup je mezi svorkami a1 – n, svorka a2 zůstává nezapojena. Montáž svorkovnice je na obr. 6. Schéma pro převod 11000/√3//100/ √3 V je zobrazeno na obr. 7. Měřicí výstup je zde mezi svorkami a2 – n, svorka a1 zůstává nezapojena. Montáž svorkovnice je na obr. 8.

Dvoupólové přístrojové transformátory VTD a VPT mají všechny součásti primárního vinutí, včetně svorek, izolované od země. Izolace je dimenzována na hladinu zkušebních napětí dle odpovídajícího jmenovitého napětí. Za provozu musí být jedna ze sekundárních svorek uzemněna (neplatí pro zapojení do tzv. „V“).Na obr. 9 je elektrické schéma transformátoru. Zapojení svorkovnice pro vnitřní provedení je na obr. 10 a pro venkovní provedení na obr. 11.

Pozn.: Uvedená zapojení jsou doporučená výrobcem pouze tam, kde odborný projektant neurčí jinak.
Vyobrazení sekundární svorky:

Návod na obsluhu a montáž transformátoru napětí VPT100 s regulačním zdrojem
Zapojení
Zapojení regulačního zdroje a transformátor VPT100 provedeme dle následujícího obrázku:

Do boční stěny regulátoru REG100 vsuneme propojku nebo zde zapojíme koncový vypínač vstupních dveří prostoru vn.
Kabel vedoucí z transformátoru propojíme do regulátoru (atypická zásuvka 380V). Provedeme uzemnění transformátoru (na kostře přístroje je zemní svorka M8). Výstup vn připojíme na zkoušený objekt. Vidlici přívodní šňůry zapojíme do zásuvky AC 220V.
Popis ovládání
Spínačem „Hlavní vypínač“ zapneme přívod sítě 220V. Kolečko regulátoru otočíme na hodnotu stupnice „0“. Zapneme zelené tlačítko „START“. Rožne se signální červená žárovka, která informuje obsluhu o stavu pod napětím vn . Kolečkem regulátoru postupně otáčíme doprava a zvyšujeme napětí na výstupu transformátoru na požadovanou hodnotu. Při najíždění je možno vidět na panelových přístrojích proudový odběr a úroveň budicího napětí. Při překročení proudu 14A (odpovídá 3kVA) dojde k vybavení ochrany A15, která v mžiku odpojí transformátor od buzení (zhasne červená signálka). K obnovení funkce je nutno sjet kolečkem regulátoru na „0“ a zmáčknutí tlačítka „START“. K odpojení budicího zdroje od transformátoru slouží červené tlačítko „STOP“ . Po ukončení činnosti zařízení doporučujeme vypnout „Hlavní vypínač“ , otočit kolečkem regulátoru na „0“ a účinně uzemnit vn výstup transformátoru .
Bezpečnost práce
Zařízení smějí zapojovat a ovládat pouze osoby splňující podmínky vyhlášky 50/1978 Sb, za současného dodržení předpisů pro práci ve zkušebních laboratořích vn.

Montážní poloha přístrojových transformátorů VPPT 38.2 je epoxidovým tělem nad kovovými základovými profily.
Transformátory se upevňují pomocí čtyř šroubů M12 za otvory v základových profilech. Připojení VN napětí na primární straně doporučujeme kabelovými oky s pr. 10 mm a šrouby M10 s max. utahovacím momentem 20Nm. V případě odstávky doporučujme transformátory očistit od hrubých nečistot a dotáhnout spoje.
Před uvedením transformátoru do provozu je nutno uzemnit kovové profily transformátoru (zemnící šroub M8x15 s max. utahovacím momentem 10Nm).
Uzemnění sekundárních výstupů se provádí pomocí šroubů M5x10 a propojek, které jsou součástí příbalu každého transformátoru. K připojení na sekundární vývody slouží použít kabelová oka (pro vodič 10mm2, jsou součástí příslušenství). Příklad montáže je na obr.1.
Sekundární svorkovnice je opatřena vodovzdorným krytem IP 65 s plombovacím šroubem a vodovzdornou vývodkou Pg21 pro připojení sekundárních vodičů.
Přístrojové transformátory VPPT mají všechny součásti primárního vinutí, včetně svorek, izolované od země. Izolace je dimenzována na hladinu zkušebních napětí dle odpovídajícího jmenovitého napětí.
Za provozu musí být jedna ze sekundárních svorek uzemněna (neplatí pro zapojení do tzv. „V“).
Pozn.: Uvedená zapojení jsou doporučená výrobcem pouze tam, kde odborný projektant neurčí jinak.

Inteligentní zátěž AFR30 je přístroj určený k ochraně před škodlivým působením ferorezonance v distribuční síti vn s neuzemněným nebo nepřímo uzemněným středním vodičem. Ferorezonance vzniká například mezi indukčností transformátoru a kapacitou vedení nebo spínacích prvků.
Spouštěcím podmětem může být spínání, vypínání nebo další přechodové jevy. Při oscilacích ferorezonance vzniká výrazné přepětí a zároveň  proudové špičky v důsledku přesycení magnetického obvodu transformátoru. Důsledkem je nejčastěji destrukce transformátoru.
Inteligentní zátěž je určena pro potlačení ferorezonance u měřicích napěťových transformátorů. V porovnání s ostatními metodami je inteligentní zátěž cíleně aktivována při vzniku ferorezonance a při běžném provozu i při nesymetrických odběrech nebo jednofázovém zkratu zůstává neaktivní, neboli nezatěžuje měřicí systém.

Zapojení
AFR30 spolupracuje s měřícím transformátorem a zapojuje se do otevřeného trojúhelníku pomocných vinutí (svorky da, dn). Zapojení meřících vinutí je při tom beze změny. Pomocná vinutí zapojená do otevřeného trojúhelníka mohou být současně s inteligentní zátěží AFR30 pro ochranné relé zemního spojení, které se připojí paralelně k AFR30 podle doporučení výrobce ochranného relé. Paralelní zapojení AFR30 neovlivní funkci ochranného relé.
Inteligentní zátěž AFR 30 se zpravidla montuje do rozvaděče měření a ochran. Přístroj je určen pro montáž na DIN lištu 35 mm. K propojení obvodu je doporučen měděný vodič s průřezem 2,5 mm2.
Schéma zapojení inteligentní zátěže do otevřeného trojúhelníka pomocných vinutí měřících transformátorů napětí

A, N:	svorky vysokého napětí měřících transformátorů
a, n:	měřící sekundární vinutí
da, dn:	svorky druhých sekundárních vinutí měřícího transformátoru
AFR30:	inteligentní zátěž
	uzemnění

Výrobce: KMB systems, s.r.o Dr. M. Horákové 559 CZ-46006 Liberec, tel.: +420 485 130 314, fax: +420 482 736 896, e-mail: kmb@kmb.cz, url: www.kmb.cz

KPB Intra s.r.o.
Ing. Josef Stejskal
Zkušenosti se zapojováním přístrojových transformátorů napětí ukazují, že ne každá montážní firma má zcela jasno jak prakticky měnič zapojit. V následujícím jsou uvedeny příklady správného zapojení, možné chyby a prevence proti nim.
Přístrojové transformátory napětí
Obecně platí, že transformátor napětí nelze provozovat do zkratu a pokud k tomu dojde nastane ve velice krátkém čase exploze. Následně pak dojde ke škodám na okolním zařízení.
Zapojení trojce jednopólových transformátorů s jedním měřicím a jedním pomocným vinutím je nutno provést dle schématu na obr.1 Na měřicích vinutích (100/√3 V) jsou zapojeny voltmetry. Vždy jedna ze svorek je uzemněna (zde svorka „n“).
  Obr. 1                                                                     Obr. 2

Pomocné vinutí (100/3 V) je zapojeno do tzv. „otevřeného trojúhelníka“. Na rozdíl od předchozího je zde uzemnění pouze v jednom bodě. Příklad praktického zapojení je na obr. 2
Jednou z chyb které se montážní firmy dopouští je uzemnění otevřeného trojúhelníka podobně jako u měřicích vinutí tzn. vždy jedna ze svorek sekundáru je připojena na zem. Zde však vzhledem k charakteru zapojení dojde k uzemnění nejen svorky „da“ ale i „dn“ a transformátory jsou provozovány do zkratu. Následně dojde k explozi.
Další chybou, která se v praxi objevuje je nedostatečná kontrola . Stává se, že jedna montážní firma zapojí měřicí vinutí transformátorů dle obr.1 tj. uzemní svorku „n“. Tato firma realizuje pouze montáž transformátorů. Další firma zapojí voltmetry a k uzemnění použijí jeho zemní svorku . Ta však je přes přívod spojena se svorkou „a“ transformátoru. Celkové zapojení nikdo neověří. Pak přístroje znovu běží do zkratu a exploze je otázkou vteřin.
Přístrojové transformátory proudu
Určitou výhodou montáže transformátorů proudu je, že v případě chyby zapojení nedochází k explozím i zde však může dojít k poškození přístroje event. ohrožení obsluhy.
Obecně platí, že sekundární vývody jsou buď zapojeny na zátěž nebo jsou propojeny do zkratu a jeden z vývodů je uzemněn. Princip je patrný z obr. 3 a z obr.5 V praxi dochází k několika chybám. Jednou může být neuzemnění jedné ze svorek sekundáru. Pak vzniká kapacitní vazba a sekundár srší na kostru. Při delším trvání se vytvoří vodivé cesty.
      Obr. 3                                       Obr. 4                                                             Obr. 5

Dalším zdrojem chyb mohou být nejasnosti s přepínatelným provedením transformátoru. Na obr. 4. je zobrazen správný příklad zapojení Zde je patrno, že vždy zůstává jedna svorka volná . Chyba vzniká když se tato svorka uzemní. Pak transformátor přestane měřit.
Předcházet výše uvedeným chybám lze několika způsoby. Předně musí montáž provádět osoby odborně zdatné, které mají v dané oblasti praxi. Pokud praxi nemají je třeba si prostudovat montážní návodku, která je u každého přístroje a nebo prostudovat katalogovou dokumentaci (viz. 'Návod na obsluhu a montáž'). Dále pak je třeba provádět kontrolu celkového obvodu tzn. nejen prací, které provádí každá jednotlivá firma, ale zapojení jako celku a jeho soulad s projektem. Vždyť k ověření uzemnění svorek a zátěží stačí pouze odpojit vodiče a dále pak proměření ohmmetrem.
Výše byly uvedeny praktické zkušeností s montáží měničů, naznačeny možné chyby a způsob nápravy.
Doufáme, že jsme tímto přispěli k pochopení problematiky a prevenci následných škod.
Související obsah:
Návod na montáž a obsluhu pt proudu
Návod na montáž a obsluhu pt napětí

KPB Intra s.r.o.
Ing. Josef Stejskal
V elektrických sítích vzniká často jev tzv. „ferrorezonance“. Ta je způsobena přítomností kapacit (často v kabelových přívodech, v kondenzátorových bateriích nebo kapacity vedení ) a indukčností (tlumivky, vlastní indukčnost tranformátoru). Při různých přechodových jevech a přepětích dochází k přesycení napěťových transformátorů a k rozkmitání el. energie mezi kapacitami a indukčností přístroje. Jev se nazývá ferrorezonance a je mnohdy tak intenzívní, že dokáže poškodit přístroj. K zabránění poškození se používá tlumení rezistorem zapojeným do otevřeného trojúhelníku pomocných vinutí. Principiální schéma zapojení je na obrázku 12. Hodnota rezistoru se doporučuje 68 Ohm/ 200W (TR305 výrobce Tesla Blatná).
Nebezpečí ferrorezonancí hrozí všude tam, kde dochází k výměně elektromechanických zátěží za elektronické. Ty mají zpravidla menší tlumící účinek a nebezpečí rozkmitání je zde větší. Výše uvedené odpory je možno objednávat a dodávat přímo s měřicímí transformátory.

KPB Intra s.r.o.
Ing. Josef Stejskal
Jev zvaný „ferrorezonance“ byl popsán již v mnoha publikacích. Pro nezasvěcené lze jen stručně říci, že se jedná o jev vznikající v elektrických sítích, kde dochází k rezonanci mezi indukčností transformátoru a kapacitou vedení. Detailnější výklad bych nyní ponechal stranou (zájemci jistě získají potřebné informace na internetu). Je však nutno říci, že rezonance jsou pro vn přístroje škodlivé a často vedou k trvalým poškozením. Jako výrobci měřicích transformátorů proto cítíme povinnost upozornit na aktuálnost daného problému.
Zkušenosti z posledních let poukazují na časté odezvy zákazníků, u nichž došlo k poruše měřicího transformátoru napětí v souvislosti s výměnou starších elektroměrů elektromechanických za nové elektronické. V principu by taková výměna neměla způsobit žádné potíže, ale když se nad tím hlouběji zamyslíme, může nevědomky docházet ke zvětšení náchylnosti k ferrorezonanci. Podstatou je, že nové elektronické elektroměry mají vnitřní zátěž řádově menší než původní elektromechanické systémy. Tímto dochází k tzv. „odtížení“ transformátoru a následně zmenšení tlumicího účinku případných rezonancí.
K této skutečnosti mnohdy dochází i častou psychologickou chybou projektantů. Je již po léta zažitým podvědomím člověka, že tam kde neznám odborné dimenzování. V oboru měřicích transformátorů napětí (dále jen MTN) nezřídka dochází k požadování vyšších výkonů ve vztahu k třídě přesnosti aniž by to bylo opodstatněno. Zde je však třeba zmínit se o konstrukčních souvislostech. Dimenzování transformátoru na vyšší výkon nelze jinak než zvětšením průměru jak primárního tak sekundárního vodiče a tudíž zmenšením obou činných odporů. Důsledek je evidentní a to zmenšení tlumícího účinku ferrorezonancí.
Dalším důvodem k náchylnosti k ferrorezonancím je nedostatečná komunikace ze strany zákazníka, tj. projektanta, uživatele… Původ těchto situací je opět v psychologii člověka. Neboť např. dojde-li k poškození MTN i po několikanásobné výměně, je dle obchodní logiky vždy na vině transformátor. Dle laického rozumu – proč by tomu bylo jinak, zejména je-li přístroj v záruční době? Většina obchodníků pro-to dle zažitých obchodních pravidel volí metodu „je třeba bez popsání souvislostí přístroj reklamovat a s přesvědčením, že pokud výrobce odmítne reklamaci obrátíme se jinam“. Zde však vyvstává otázka, je-li takovýto postup skutečným řešením problému. Názor nás výrobců těchto přístrojů je takový, že zcela jistě není. Mnozí zákazníci po několikanásobné poruše MTN pod tíhou okolností přiznali, že ten či onen montážní bod je skutečně problematický, že onde byly již problémy s přepětím a došlo k poruše i jiných prvků (nepřítomnost jištění). Píši o tom především abych zdůraznil, že technické problémy musí být vždy řešeny pouze technicky. K úspěšnému vyřešení výrobce potřebuje být informován o všech okolnostech, a to zásadně předem.
Pokud se dozvíme, že někde již došlo k problémům, které naznačují výskyt ferrorezonancí doporučujeme několik řešení:
1. Jedním je všeobecně známé zapojení tlumicího odporu v obvodu otevřeného trojúhelníka pomocných vinutí viz podrobně na http://www.kpbintra.cz/podpora/ochrana-napetovych-transformatoru-proti-f....
2. V jiných případech (a to zejména na železnicích) navrhujeme transformátory s nižším sycením magnetického obvodu. Takovéto přístroje jsou větší a dražší, ale svou odolností vůči rezonancím kompenzují náklady spojené s odstraněním poruch předchozích konstrukcí.
3. V dalších případech zejména na povrchových dolech je vhodné posílení isolace primárního vinutí po přizpůsobení jiných parametrů přístroje.
Z výše uvedeného je patrno, že problém ferrorezonancí je v elektrických sítích stále aktuální.
Zkušenosti ukazují, že navržená technická řešení ukázala svou spolehlivost až po létech. Vždy však došlo k řešení po vzájemné komunikaci výrobce.

KPB Intra s.r.o.
Ing. Josef Stejskal
Užití pojistek u transformátorů napětí je zaběhlou zvyklostí podloženou mnohými zkušenostmi. Pojistka je jisticí prvek, který vypnutím proudů větších než jmenovitých zajišťuje odpojení transformátoru od obvodů sítě. Vypínací proud je způsoben zpravidla poruchou isolačního systému transformátoru v mnohých případech však nelze vyloučit proudy přechodových jevů a ferrorezonancí. Pojistka zpravidla vypíná při puknutí transformátoru a při rozvinutí elektrického oblouku. Posláním pojistek je tedy chránit okolí před jeho destrukčními účinky.
Novým jisticím prvkem jsou vysokonapěťové proudové ochrany VPO. Jsou vyráběny v KPB Intra ve dvou typových rozměrech do sítí do 22 a dále pro 35 kV viz obr.5 . Jmenovité proudy ochran jsou 32,50 a 80 mA. Při jejich překročení dojde k vypnutí a odpojení od vysokého napětí. Proudové zařazení ochran předurčuje jejich vyšší citlivost na nadproudy než u stávajících pojistek. Jejich přínosem je rychlejší odpojení přístroje často ještě před jeho explozí.

Firma nabízí aplikaci pojistek a ochran na transformátorech v několika provedeních. Např. na obr.1 je pojistka v horizontální poloze viz obr. 1 s vývodem ve své ose. Další varianta je pojistka v horizontální poloze s vývodem ve svislé ose transformátoru viz obr. 2. Třetí způsob je svislá pojistka v ose vn vývodu přístroje viz obr.3 s možností připojení na kabel. Pojistkové vložky a ochrany jsou umístěny plastovém pouzdru. Připojení na vn svorku trafa je šroubem v případě na obr.2 závitem s tvrdou pružinou. V neposlední řadě jsou ochranné prvky vestavěny do vlastního odlitku přístroje VTS 12P a VTS 38P viz obr. 6 .

   Obr. 1                                        Obr. 2                                Obr. 3                     Obr. 4                  Obr. 5

Pro sítě 35kV mohou být transformátory VTS38 na obr. 4 vybavené pojistkou WBP-30 Un= 36kV I=400mA nebo ochranou VPO- T32-38.5 kV.Koncepce je shodná s případem na obr.3 Jednotlivé způsoby konstrukčních uspořádání vznikly z požadavků zákazníků. Konkrétní rozměry jsou součástí firemní dokumentace a je možno je na vyžádání poslat.
Závěrem lze říci, že předřazování pojistek a ochran transformátorům napětí jednoznačně doporučujeme.
Protokol o kusové zkoušce
Pojistka VPO

pojistkový nádstavec KPB 25 Epoxid                                    pojistkový nádstavec KPB 25 plast

KPB Intra s.r.o.
Ing. Josef Stejskal
Následující článek pojednává o vlastnostech měřicích transformátorů proudu (dále jen MTP) ve vztahu ke vznikajícím širším potřebám zákazníků .
V poslední době vzniká problém stále větší proměnlivosti odběru elektrické energie v závislosti na střídání dne a noci event. na ročním období (léto, zima atd). Zájmem distributorů i odběratelů elektrické energie je co nejpřesnější měření v poměrně širokém rozsahu . U MTP se doposud v praxi používalo tzv. přepínatelné provedení, které umožňuje využití dvou jmenovitých proudů kde zpravidla vyšší proud je dvounásobkem nižšího. Jiným principem je transformátor s jedním jmenovitým proudem, ale konstrukčními materiály umožňujícími široký rozsah měření definovaný tzv. třídou „S“ (speciál). V následujícím je uveden popis principu přepínání, rozsahy měření přepínatelných verzí a srovnání s třídou „S“. Přepínání proudu se provádí buď na primární nebo na sekundární straně. Na sekundární straně je konstrukčně jednodušší a přepnutí proudu se řeší odbočkou v sekundárním vinutí. Způsob zapojení je zřejmý ze schématu obr. 1 (provedení 50-100//5A ).

Obr. 1Obr. 2 

Primární přepínání se provádí sériovým (pro nižší proud) či paralelním zapojením (pro vyšší proud) sekcí primárního vinutí viz obr.2. Výhodou je dosažení zkratové třídy úměrné přepnutému proudu (nižší proud má průřez vinutí daný průřezem sekce zatímco vyšší proud má průřez vinutí dvojnásobkem průřezu sekce). Ve srovnání s prvním způsobem je výrobně obtížnější, což má svou odezvu v konečné ceně.
Rozsah přesnosti obou přepínatelných verzí je na dán normou ČSN EN 600 44-1 a je na obr. 3. Z obrázku je patrno, že požadovaná třída přesnosti 0.5% je dodržena v oblasti 100 až 120% jmenovitého proudu a to jak u nižšího tak vyššího proudu přepnutí (znázorněno tmavými výseky v modrém poli). Směrem k menším proudům se pak koridory přesnosti rozestupují (černé čáry) tak, že při 20% proudu dosahují přesnost 0.75% (zjednodušeně řečeno přesnost se zhoršuje).

Obr. 3

Poměrně malý rozsah přesností přepínatelných provedení je vykoupen tzv. třídou „S“ (speciál). Dle výše uvedené normy je přesnost garantována v rozsahu 20 až 120% jmenovitého proudu. Na grafu jsou koridory znázorněny tmavou modrou čarou a pole přesnosti je světle modré. Při objednávání se předepisuje jako „0.5S“ Srovnáme-li cenu přepínatelných verzí s třídou „S“ lze obecně říci, že třída „S“ je levnější o rozdíl závisející na hodnotě primárního proudu. Nezanedbatelnou výhodou třídy „S“ je také ta skutečnost , že není nutno přepínat a konat s tím související montážní práce vázané na předem smluvené vypínání vn.
Závěrem nelze než doporučit třídu „S“ jako provedení s universálnějším použitím za přiměřenou cenu.

Do epoxidového izolátoru vložíme pojistku a zasuneme do kontaktu.
Pojistku vycentrujeme na střed dutiny.
Na závitovou plošku těla transformátoru položíme kruhové těsnění.
Závit prohlédneme a event. nečistoty odstraníme.
Izolátor s pojistkou opatrně zašroubujeme a rukou dotáhneme.

Při nasazování závitu dáváme pozor aby se nešroubovalo přes závit.
Dotáhnout závit v mezích pružnosti těsnění. Nesmí dojít ke strhnutí závitu!

Jištění na sekundární straně transformátoru se používá pro případ zkratu na sekundárním vinutí. Zkrat na sekundárním vinutí může nastat například v případě špatného zapojení sekundárního vinutí nebo při přeruše-ní kabelu. Jako reakci na tuto zkušenost se navrhl transformátor s NN pojistkou (Obr1.) zapojenou do sekundár-ního vinutí (Obr2.).
      
Obr1.: Nízkonapěťová přístrojová pojistka

                    
Obr2.: a) Svorkovnice VPT 25 se sekundárním jištěním    b) Schéma zapojení

Postup montáže
Na obrázku je znázorněna sekundární svorkovnice s pojistkovým pouzdrem FPG2.

Pojistka se vyjme pomocí šroubováku. Šroubovák musí mít rozměry hlavice maximálně 1x5 mm. Šroubovák se nasadí do drážky v pojistkovém pouzdře a pootočí se sním doleva. Tímto se uvolní pojistkový nástavec s pojistkou, který se dá lehce vyjmout rukou. Poté se lehce rukou vymění samotná NN přístrojová pojistka v pojistkovém nástavci.

Po ruční výměně NN přístrojové pojistky v pojistkovém nástavci se nástavec opět lehce rukou zasune do pojistkového pouzdra. Nasadí se do drážky šroubovák. Šroubovák musí mít rozměry hlavice maximálně 1x5 mm. Pojistka se zajistí šroubovákem mírným přitlačením a pootočením doprava.

Jiné technické parametry je možno konzultovat s výrobcem.
1. Pohled do svorkovnice
2. Vyjmutí pojistky
3. Nasazení pojistky

Nestandardní jevy v sítích, jejich vliv na měřicí transformátory napětí
Všeobecné zásady prevence a ochrany

Ferorezonance

Jev byl popsán již v mnoha publikacích a principem je výměna elektrické energie mezi kapacitou a indukčností trafa. Při ferorezonaci dochází k přesycení magnetického jádra, následným nadproudům, které způsobí destrukci.
Prevencí je:
Transformátor napětí musí být vždy zatížen byt´ jen malou zátěží elektronického wattmetru či ochrany. Tím se omezuje možnost nastartování rezonance
Ke tlumení již vzniklé rezonance je třeba použít spec. odpor (KPB Intra prodává 68Ohm 200W) nebo přístroj AFR 31, které jsou zapojeny do otevřeného trojúhelníku pomocných vinutí.
Ve speciálních případech zejména tam kde došlo k poruše již opakovaně je třeba uvědomit výrobce KPB Intra. Na základě zkušeností s tzv. podsycením magnetického jádra je možno tento princip zvýraznit a tím znemožnit vznik rezonance nebo ji omezit.

Atmosferická přepětí

Vnější ochranou je použití svodičů přepětí

Spínací přepětí

Konstrukční ochrana je zesílení izolace vstupních závitů vn vinutí.
Vnější ochranou je použití svodičů přepětí

Zkraty na sekundáru vinutí

Při zapojení je třeba se vyvarovat zkratu dvojím uzemněním např . jedna svorka sekundáru je ukostřena v sekundární svorkovnici trafa druhá v dalším zapojení např. na elektroměru.
Zapojení pomocných vinutí do trojúhelníku musí být ukostřeno jen v jednom bodě.
Proti zkratu je možno se bránit použitím vhodných jističů nebo pojistek v sekundární svorkovnici (u VPT 25 jsou pojistky v sekundární svorkovnici)

Všeobecná ochrana

Všeobecnou ochranou okolí před explozemi napět´ových transformátorů jsou pojistky na vn straně. Ty jsou výrobcem doporučovány a dodávány s vhodnými parametry. Je nutno si uvědomit, že pojistka již transformátor nezachrání , ale zmenší účinky exploze na okolí.
Výše uvedené doporučení se vztahují zejména na projekty v exponovaných místech sítě např. doly , železnice, přechodová místa z vvn na vn a v poslední době i fotovoltaiky a bioplynové stanice.

Postup výpočtu

Výpočet štítkové zátěže

Deatailní průvodce pro poptávání transformátoru:

Jak poptávat transformátor